LaRhette

Stránka

Grafika

Historie

Rádoby zábava

Zbytky

(něco málo o stvořitelce této stránky)(všechna důležitá oznámení, týkající se blogu)(aneb osamělé chvilky s PhotoFiltrem)(pár zajímavých faktů z minulosti)(všechny články hudebního, filmového a jiného vizuálního rázu)(co se jinam nevešlo)
________________________________________________________________________________________

Kecy | TOP 5 | Recenze

________________________________________________________________________________________

Olympiáda

1. ledna 2013 v 23:29 | LaRhette |  Kecy
V sprnu jsem začala psát článek věnovaný olympiádě, která v tu dobu probíhala. Pak jsem na něj zapomněla a tak zůstal přes čtvrt roku v zapomnění. Nejprve jsem uvažovala, že ho raději už nezveřejním, na druhou stranu budu naprostý unikát, pokud ho budu publikovat. Silně pochybuju, že se najde další exot, který by o události z přelomu července a srpna, psal až na začátku ledna dalšího roku :D. Shodou okolností jsem dneska na ČT4 zahlédla reprízu závěrečného ceremoniálu, to mi také článek připomnělo. Tak a přesuneme se tedy k samotnému, neaktuálnímu článku...

Více než dva týdny jsem strávila přibitá k televizní obrazovce. Ano, tušíte správně. Důvodem byla olympiáda. Aktivně nedělám žádný sport, ale čím dál raději se na něj dívám. Poslední dobou jsem byla jako v ráji - ME ve fotbale, ME v atletice, Diamantová liga a již zmíněné olympijské hry. Nakonec mi přišlo docela vhod, že minulé dva týdny nebylo hezky. Mrzelo by mě přijít o spoustu napínavých chvil u OH, stejně tak strávit dny vevnitř, pokud by bylo teplo. Počasí za mě rozhodlo :).


Sledovala jsem jak slavnostní zahájení, tak i ukončení. Někdo může namítnout, že je to velice zdlouhavé a já s tím musím z části souhlasit. Mě samotnou nijak zvlášť nebaví pozorovat nástupy jednotlivých výprav, ještě že je Česko poměrně blízko začátku abecedy :D. Poté, co jsem viděla ty naše gumáky, má pozornost značně ochabla a ceremoniál dál sledovala jen koutkem oka. Nicméně, vraťme se k začátku. Rowan Atkinson alias Mr Bean velice pobavil /v tu dobu jsem ještě netušila, že hudbu z Chariots of Fire uslyším ještě tolikrát.. a ne, že by mi to vadilo/, královna a James Bond také, nicméně za vrchol považuju první část, která se věnovala historii Velké Británie. Byla jsem unešená, naprosto. Zpočátku jsem byla trochu zmatená, při pohledu na zemědělskou krajinu jsem se ocitla v Kraji a čekala, ze které nory vyleze Frodo Pytlík :D, ale od nástupu průmyslové revoluce jsem nemohla odtrhnout oči. Vynikající!!!! hudba, příjemné překvapení v podobě Kennetha Branagha a ve chvíli, kdy se nad stadionem spojily olympijské kruhy, na mě plnou tíhou dolehlo to, jak mě mrzí, že jsem nic z toho nemohla vidět přímo v Londýně. Když zvážím, jak moc to na mě zapůsobilo prostřednictvím obrazovky, tak fyzická přítomnost na stadionu musela být něco neskutečného. Ta atmosféra... Rozhodně je to něco, na co budu ještě dlouho vzpomínat.

Bylo skvělé zapnout televizi, aniž bych se musela bát, že na žádném programu nenajdu nic, co by mě zajímalo. I když jsem různě přepínala, nakonec jsem prakticky vždy zakotvila na ČT4 nebo ČT2. Musím dále pochválit 8 dalších kanálů, které jsem mohla sledovat online na internetu. Někdy mi to ale dělalo trochu problém, mnohdy se totiž překrývaly dva nebo tři sporty, co bych ráda sledovala, ale nemůžu se rozpůlit a už vůbec ne roztřetit /zase jsem si vymyslela vlastní slovo :D/. Takže následovalo časté překlikávání nebo neskutečně těžká volba. Dávala jsem přednost takovým sportům, které v televizi buď vůbec nevysílají, nebo jen velmi zřídka. Skvělá byla kanoistika, veslování, plavání a další vodní sporty, lukostřelba, šerm a vlastně všechno. Snad jediný sport, u něhož jsem vypínala nebo přepínala televizi, byl stolní tenis. Nějak k němu nemám vztah.

Teď vám prozradím něco, kvůli čemu si příjdu jako malé dítě, ale nemůžu si pomoct. Když se děje něco zajímavého, něco, co mě baví, tak pořád počítám dny, které zbývají do konce. Na začátku olympiády jsem si říkala, jo, je to super, to všechno bude trvat celých 17 dní... Sice už uběhly tři dny, ale pořád ještě zbývají dva týdny... No tak už jsme v polovině, ještě to není tak zlé. A ke konci jsem začínala být až smutná :D. Stejně to u mě probíhá během všech prázdnin, dovolených apod.

Je vtipné si zpětně přečíst kratičký článek, který jsem před čtyřmi lety věnovala olymiádě v Pekingu. Neskutečné, jak ten čas letí.

Celý tenhle článek je jedna velká komedie, připadám si jako blázen :D. Příště se můžete těšit na příspěvek do rubriky Top 5, které bývají nejčtenější a asi i nejoblíbenější. Mám rozepsaný žebříček nejlepších písní, tak snad se ke zveřejnění dokopu dřív než zase za rok.

Co říct na závěr? Snad jen to, že se velmi těším na další olympiádu, mnohem raději mám sice právě tu letní, ale nepohrdnu ani zimní a ta nebude až za tak dlouho.
 


Komentáře

1 Greg Greg | 30. května 2013 v 22:55 | Reagovat

Jsem rád, že jsem sem po delší době zase kouknul a mohl si přečíst dva super a zábavné články. ;)

2 Outlook sign up Outlook sign up | Web | 13. června 2017 v 4:06 | Reagovat

•    Your sharing of this content is very interesting. I like it very much. Hopefully I will be able to come here as soon as I can.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama