LaRhette

Stránka

Grafika

Historie

Rádoby zábava

Zbytky

(něco málo o stvořitelce této stránky)(všechna důležitá oznámení, týkající se blogu)(aneb osamělé chvilky s PhotoFiltrem)(pár zajímavých faktů z minulosti)(všechny články hudebního, filmového a jiného vizuálního rázu)(co se jinam nevešlo)
________________________________________________________________________________________

Kecy | TOP 5 | Recenze

________________________________________________________________________________________

Olympiáda

1. ledna 2013 v 23:29 | LaRhette |  Kecy
V sprnu jsem začala psát článek věnovaný olympiádě, která v tu dobu probíhala. Pak jsem na něj zapomněla a tak zůstal přes čtvrt roku v zapomnění. Nejprve jsem uvažovala, že ho raději už nezveřejním, na druhou stranu budu naprostý unikát, pokud ho budu publikovat. Silně pochybuju, že se najde další exot, který by o události z přelomu července a srpna, psal až na začátku ledna dalšího roku :D. Shodou okolností jsem dneska na ČT4 zahlédla reprízu závěrečného ceremoniálu, to mi také článek připomnělo. Tak a přesuneme se tedy k samotnému, neaktuálnímu článku...

Více než dva týdny jsem strávila přibitá k televizní obrazovce. Ano, tušíte správně. Důvodem byla olympiáda. Aktivně nedělám žádný sport, ale čím dál raději se na něj dívám. Poslední dobou jsem byla jako v ráji - ME ve fotbale, ME v atletice, Diamantová liga a již zmíněné olympijské hry. Nakonec mi přišlo docela vhod, že minulé dva týdny nebylo hezky. Mrzelo by mě přijít o spoustu napínavých chvil u OH, stejně tak strávit dny vevnitř, pokud by bylo teplo. Počasí za mě rozhodlo :).
 

První článek letošního roku? Moc brzo!

26. dubna 2012 v 18:24 | LaRhette |  Kecy
Článek po sedmi měsících? To by měl alespoň stát za to, nemyslíte? Bohužel si nejsem jistá, jestli jsem schopná toto vaše přání splnit.
Krize takových rozměrů mě za ty roky, co se s přestávkami přispívám na blog, ještě nepotkala. Mnohokrát jsem si říkala - už je to opravdu dlouho, co jsem naposledy napsala článek, čtenáři si přece zaslouží víc. Vás, pravidelných čtenářů, je sice málo (cca 3), o to víc mě ale mrzí to, jak vás zanedbávám. Rozhodně si zasloužíte víc.

Poslední dobou mám málo času, nemůžu ale tvrdit, že by se za celou tu dobu nenašla volná chvilka. Nejednou se mi stalo, že jsem se celé odpoledne nudila, tupě zírala do monitoru nebo papíru a ve chvíli, kdy jsem se přihlásila do administrace blogu, abych napsala alespoň pár slov, jsem nebyla schopná nic vymyslet. Po čase jsem to raději vzdala a kompletně se od blogu odstřihla.

Teď by nejspíš bylo namístě, abych shrnula události za uplynulé měsíce...
Volný čas. Většinu volného času trávím s kamarády, ať už venku nebo vevnitř a pokud nám čas nepřeje, tak alespoň prostřednictvím zatracovaného facebooku. Jsem neskutečně ráda, že je konečně tepleji a můžu si už jenom tak "nalehko" sednout na zahradu, začíst se do knížky nebo si vzít ven učení. Sice mě v tu chvíli dokáže rozptýlit i jinak vcelku nezajímavý mravenec v trávě, ale pořád je to lepší než sedět vevnitř za stolem a toužebně hledět oknem ven. Navíc mi krásné počasí dokáže zaručeně zlepšit náladu a jsem hned aktivnější. Někdy až hyperaktivní :). Letošní zimu jsem doslova protrpěla, byla hrozně chladná, tak doufám, že nám to léto vykompenzuje. To loňské za moc nestálo. Nejsem typ člověka, co v zimě nadává, že je zima a chce teplo a v létě si pro změnu stěžuje, jaké je hrozné horko a těší se na zimu. Já horko snáším poměrně dobře a nedovedu si představit lepší relax než pár hodin strávených na lehátku v bazénu, kdy si můžu ruce a nohy položit do chladné vody. Už se nemůžu dočkat, chybí mi to.

Gratulace

2. září 2011 v 12:18 | LaRhette
Dneska jenom takový menší /radostný/ výkřik... Ráno jsem se dozvěděla něco, na co čekám už několik let. Kdo neví, těžko uhádne, co mám na mysli. No dobře... podle doprovodného obrázku v článku to už někomu možná došlo :).

Robert Downey Jr. a jeho manželka Susan čekají dítě!

Jak já jim to přeju! Samozřejmě v hloubi duše na Susan žárlím (:D), ale nedokážu si představit ženu, která by se k Robertovi hodila více. To ona ho před lety dostala ze závislostí drog, je inteligentní a působí velice příjemně. Pro mě jsou tím nekrásnějším párem v celém Hollywoodu.
Vzali se před šesti lety, takže už bylo opravdu načase.
Jen tak pro zajímavost, Robert má už osmnáctiletého syna India z prvního manželství.

Připíjím čajem a těším se na únor :)!!

 


Tento článek není vůbec ničím zajímavý

24. srpna 2011 v 19:05 | LaRhette |  Kecy

... a navíc mi v rozepsaných ležel už hodně dlouho /cca tři týdny/, proto je možné, že se v něm budou objevovat "zastaralé" informace. Proto těch několik škrtanců.

Poslední dobou Prakticky pořád mám problémy se svou upřímností. Všichni ji vyžadují, ale když se někdo řídí heslem "žádné lži, všechno řekni do očí," tak to neunesou. A to se snažím věci neříkat na plnou hubu, ale podat to co nejšetrněji. Kdyby si tak ujasnili, co vlastně chtějí...
Netvrdím, že jsem nikdy nikomu nezalhala. Ale před několika lety jsem pomyslně podepsala smlouvu s ďáblem /tedy se sebou samou/. Uvědomila jsem si, že 99% mých lží je řečených jen z pohodlnosti a dalších nepodstatných důvodů a rozhodla se všechno změnit. A je mi skvěle, hned jsem si sebe začala víc vážit. To jedno procento zůstalo, nejsem svatá, neříká se mi to snadno, ale občas to okolnosti vyžadují. Asi je to jen hloupá výmluva...

Už jednou jsem ve článku psala o svém zlozvyku, pokud se tomu tedy tak dá říct... stále si komplikuju život. Chtěně i nechtěně, vědomě i podvědomě. Koneckonců je to jedno. Klesla jsem tak hluboko, že kvůli své blbosti musím během prázdin studovat. Ne, nepropadla jsem, ani se nejedná o žádný problém s absolvováním maturity. Jen se mi podařilo vybrat si tak pitomý volitelný předmět pro další ročník, ke kterému potřebuju určité znalosti a o ty jsem bohužel přišla. Takže se po nocích bavím tím, že si opakuju slovíčka a gramatiku mnou zapomenutého jazyka. Až mi zase někdo řekne "Ani neuvažuj nad tím, že si dáš základní úroveň, takhle se alespoň naučíš něco navíc," tak ho nakopu tam, kde srůstají nohy a končí záda.

LaRhette na tumblr

11. července 2011 v 23:05 | LaRhette |  Kecy
Trošku jsem pozměnila menu, základ zůstavá stejný, přesto bych vám měla jednotlivé položky představit.

tumblr.com - Už je to tak. Nemohla jsem dál odolávat, založila jsem si účet na tumblr.com. Důvod? Existuje tolik zajímavých fotek a citátů. Jimi si ale nechci zasírat blog, který mám primárně ke psaní delších, smysluplnějších textů /i když, s tou smysluplností bych to nepřeháněla/.
Nehodlám se zařadit mezi typ uživatelů, kteří během dne sdílejí kvanta nesouvisejících fotek, zveřejněných na jiných blozích. Prozatím je můj "blog" ve zkušební fázi, zkoumám, co všechno dovede a co dokážu já. Můžete tam najít jen několik příspěvků - citáty, mé fotky a pár přeposlaných obrázků. Jak už jsem ale psala, zatím pouze zkouším, jaké možnosti mi server nabízí. Předpokládám, že v budoucnu změním jak jeho podobu, tak i obsah a budu se více soustředit na vlastní, byť nepovedenou tvorbu.
Nedělám si naděje, že byste jej pravidelně navštěvovali, jen chci, abyste věděli, že něco takového existuje :).

Ďáblova páteř (El Espinazo del Diablo)

11. června 2011 v 0:05 | LaRhette |  Recenze
Recenzí k filmu jsem prozatím napsala poskrovnu a v budoucnu to s intenzitou přidávání pravděpodobně nebude o mnoho lepší. Proto jsem se rozhodla zaměřit se na starší nebo méně známé filmy. Recenzí k současným hitům můžete po celém internetu najít spoustu a tak bych vám chtěla představit snímky, na které jste už možná zapomněli nebo je vůbec neznáte. Pro tentokrát jsem zvolila fantasy horor z dílny Guillerma del Tora.


Název - Ďáblova páteř / El Epinazo del Diablo
Žánr - fantasy / horor / mysteriózní / drama
Rok vzniku - 2001
Stopáž - 106 minut
Země původu - Španělsko / Mexiko
Režie - Guillermo del Toro
Hrají - Eduardo Noriega (Jacinto), Fernando Tielve (Carlos), Marisa Paredes (Carmen), Federico Luppi (Dr. Casares), Irene Visedo (Conchita), Junio Valverde (Santi)
Hodnocení - csfd.cz - 76%, imdb.com - 76%

sporcle.com

27. května 2011 v 14:29 | LaRhette
Už jednou jsem psala kratší článek o serveru sporcle.com, na který každý den přibývá hned několik zajímavých testů. Dnes na postraší článek trochu navážu a představím vám testy, které mě v poslední době nejvíce zaujaly a mohly by být příjemným vyplněním času i pro vás :).

Filmy / Herci

(Dokážete pojmenovat filmy podle fotek z úvodních nebo závěrečných titulků?)
Asi jsem měla štěstí na vybrané filmy, většinu z nich jsem viděla, některé si odvodila, takže jsem nakonec dosáhla slušného skóre. Navíc samotné hádání hodně ulehčují jména herců, které se na některých screenech objevují.
Moje skóre - 14/18


Harry Fucking Potter!!

17. května 2011 v 21:11 | LaRhette
V současné době jsem na tom s časem hodně bídně, takže dnes jeden pouhý obrázek, na který jsem náhodou narazila a smála se mu snad deset minut v kuse :D. Nemůžu si pomoct :D.



(Deborah Falconer & RDJ, +- rok 1992)

Už asi blázním

7. května 2011 v 22:32 | LaRhette |  Kecy

Včera se mi stala neuvěřitelná věc. Vím, že to bude znít bláznivě, ale s někým se o svůj zážitek chci podělit. Při ranní cestě vlakem do školy jsem se snažila učit na písemku, přesto (jak už to ostatně bývá) jsem se opakovaně koukala ven z okna. Svítilo slunce, takže skla byla tradičně průhledná, ve chvíli, kdy jsme ale projížděli pod mostem se z nich stala "zrcadla". Uf, už tohle zní divně, nevím, jak lépe to popsat, zkrátka odrážela dění uvnitř vlaku. A v tu chvíli jsem uviděla jasnou siluetu postavy, stojící vedle mě. Když jsem se ale podívala, nikdo tam nestál (vlak byl poloprázdný, z cestujících tedy všichni seděli, a revizor se pohyboval v jiném vagónu). Poté vlak vjíždí do menšího lesíka, kde taky slunce příliš neproniká, takže nebylo problém se opět kouknout do okna, kde se silueta znovu objevila. Při pohledu na druhou stranu zase nic. Zní to opravdu zvláštně, ale nebyl to žádný vteřinový záblesk, který by mě mohl zmást. Nedokážu si to racionálně vysvětlit (samozřejmě jsem nebyla opilá, pod vlivem drog a nemám, přestože si už tím po včerejšku nejsem stoprocentně jistá, žádnou psychickou poruchu). Já snad na stará kolena začnu věřit na duchy...
Máte nějakou teorii? Jsem racionálně myslící člověk a vážně nemám ráda věci, které si nedovedu logicky vysvětlit.

Top 5 - Best Movie Villains

14. dubna 2011 v 0:06 | LaRhette |  Top 5
Po dlouhé době na vás čeká žebříček. Tentokrát je zaměřen na mé nejoblíbenější (a nejlépe zahrané) padouchy stříbrného plátna. Některé z nich totiž nemůžu nazvat oblíbenými postavami (viz číslo 1 nebo 4).
Téměř vždy záporné postavy upoutají mou pozornost více než ty kladné a mnohem víc uznávám herce, kteří je hrají. Mnohokrát jsem se zasnila a přemýšlela, jakou roli bych si v případě, že bych byla herečka, ráda zahrála. A většinou z toho vyplynulo, že právě ty záporné.
Dost plkání, zpět k žebříčku...

Amon Goeth (Ralph Fiennes) - Schindlerův seznam

Amon Goeth v podání Ralpha Fiennese je tou nejlépe zahranou a mnou nejvíce nenáviděnou postavou, jakou jsem kdy ve filmu spatřila. Zajdu až tak daleko, že prohlásím toto - "Goeth nemá konkurenci". Dodnes si říkám, jesti byli pánové akademici na práškách, když vybírali nejlepší mužský výkon ve vedlejší roli, nebo při předávání Oscarů popletly obálky. Tommy-Lee Jonese mám velmi ráda, ale srovnávat jeho výkon Uprchlíkovi s Fiennesem zkrátka nelze. A už jsem zase u toho, pláču na nesprávním hrobě. Co se stalo, stalo se a já něco takového svými hloupými články nezměním. Ale to nic nemění na tom, že mě to štve a jen tak nepřestane.
Mrzí mě ještě jedna věc. Od chvíle, kdy jsem zhlédla tento film, nedokážu už na Fiennese pohlížet tak jako předtím. Neskutečně ho uznávám jako herce, ale vždy se mi vkrádá do mysli odporný a bezcitný Goeth. Když ho vidím v jiném filmu, čekám, že vytáhne pušku a začne z dlouhé chvíle střílet nevinné lidi. Připadám si vážně hloupě, snad se brzy vyprostí ze škatulky, do které jsem ho sama zařadila.
Když se zamyslím nad tím, že je tato postava a celý příběh založen na skutečnosti, tak je mi zle. Nejvíc na mě zapůsobily dvě scény, u kterých jsem měla vážně sto chutí odejít od obrazovky. Mám na mysli ranní odstřelování Židů z balkonu a především opakovaná snaha zastřelit dělníka vyrábějícího panty. Asi bych to už dál nerozmázavala, nechci aby to skončilo u nadávek. Počítej do deseti... Uf.

Zpátky do práce

9. dubna 2011 v 15:52 | LaRhette |  Kecy

LaRhette se hlásí zpět do služby. Dlouhá neaktivita byla zapříčiněna jak jinak než problémy s administrací blogu. Poté, co proběhly změny na blogu.cz, jsem se opakovaně nemohla přihlásit. Podotýkám, že heslo bylo stoprocentně správné.
Když už se stal zázrak a podařilo se mi dostat se přes tenhle problém, vyskytl se ještě větší. Psaní a hlavně publikování článků. Text totiž nešel zveřejnit, ani uložit mezi rozepsané. Není příjemné takovým způsobem přijít o několik článků.

Dost o negativních věcech, přesuneme se k něčemu příjemnějšímu. Jistě jste zaregistrovali nový design. Z těch tmavých barev mi už bylo špatně, chtělo to změnu. A tady je.
Najdete na něm věci, které mám ráda a nevím, jak bych se bez nich obešla. Každá z nich má pro mě zvláštní význam. Káva. Neodmyslitelný společník při těžkých probuzeních, dlouhých školních dnů, někdy i pozdních večerů a posezení se známými. Robert Downey Jr. (Pro mě) nejlepší herec, neskutečně charizmatický a krásný chlap. Můj ideál. Čokoláda. Tady je sice znázorněna v podobě koblížku (čistě z estetických důvodů), ale můžu ji v jakékoli podobě. Jahoda a maliny. Oblíbené ovoce jako vyvážení nepříliš zdravé čokolády. Tužka a moje kresby. To asi mluví samo za sebe aneb výplň nudných dnů. Prosím o schovívavost, nejsem žádný umělec. Kniha. Zastoupena Sherlockem Holmesem, kterého zbožňuju. Další zpestření volných dnů. A nakonec něco zeleného (trojlístek, pokud správně počítám :D) pro oživení designu. Můžete to chápat i jako lásku k přírodě jako takové.



Doufám, že se vám alespoň trošku líbí a působí na vás lépe než ten předchozí. Není bez chyb, ale přesto se na něj snad docela dobře kouká. Jen moc nevěnujte pozornost pravému okraji stránky při rolování, nevím, jak jinak by se to dalo vyřešit. Pravděpodobně ještě upravím horní box a možná několik drobností v menu.

Možná vás potěším, mám rozepsaný další žebříček Top 5. Takže si ho v nejbližších dnech budete moct přečíst.
Pro dnešek se loučím, příjemný den :).

LaRhette

Vložte prosím nadpis článku... místo mě

20. února 2011 v 21:34 | LaRhette |  Kecy
larhette
Nezáživný nadpis? Věřte, že ani obsah článku nebude o mnoho lepší. Tentokrát jsem do něj nacpala to, co se mi za poslední dny nahromadilo. Takže vás čeká míchanice všeho možného i nemožného, vtipného i nevtipného. Někomu to možná nesedne, ale je lepší sepsat vše do jediného článku než vám dávkovat po částech :).

"If one cannot enjoy reading a book over and over again there is no use reading it at all." Oscar Wilde /jen taková kulturní vložka a navíc zatraceně pravdivá/

Další pravdivý výrok /nevím, jak přesně mám tohle nazývat... možná status? ale to ne! nejsme na fejsbůku/.
☐ Single ☐ Taken ☑ Unable to fall in love with normal people due to too many perfect celebrities/fictional characters
Smutné, ale je to tak. Musím se vrátit do reality. Jak jen to ale udělat? Když se na televizních obrazovkách a stránkách knih objevuje tolik dokonalých chlapů... Nadlidský úkol, alespoň pro mě. Nějaký tip?

Přesuneme se raději k něčemu pozitivnějšímu.
Docela mě zaujal test, na který jsem narazila u slečny, jejíž práci sleduju na deviantartu. Jde o to, která stránka u vás převažuje - chlapecká nebo dívčí. Výsledek mě opravdu pobavil, vzhledem k tvrzením ale vůbec nepřekvapil. Nijak extra se nevyžívám v líčení, nakupování, růžové barvě, vysokých podpatcích a minisukních.

Chaplin

14. února 2011 v 17:38 | LaRhette |  Recenze
Už si ani nepamatuju, kdy jsem naposledy sepsala plnohodnotnou recenzi k filmu. Při včerejším sledování Chaplina mě ale napadlo, proč neoprášit klávesnici.
Předem se omlouvám za nekvalitní fotky, ale nechtěla jsem sem dávat ty oficiální, které můžete najít kdekoli. Takže jsem v průběhu celého filmu poctivě mačkala print screen :). Popis filmu je krátký, ten si také každý z vás jistě dokáže dohledat.

larhette
Název - Chaplin
Žánr - životopisný / drama
Rok vzniku - 1992
Stopáž - 143 minut
Země původu - VB / USA / Francie /Itálie
Režie - Richard Attenborough
Hrají - Robert Downey Jr. (Charlie Chaplin), Geraldine Chaplin (Hannah Chaplin), Anthony Hopkins (George Hayden), Dan Aykroyd (Mack Sennett), Kevin Kline (Douglas Fairbanks), Marisa Tomei (Mabel Normand), Milla Jovovich (Mildred Harris), Diane Lane (Paulette Goddard), Paul Rhys (Sydney Chaplin)
Oscary - 3 nominace - Herec v hlavní roli - Robert Downey Jr., Výprava, Hudba
Hodnocení - csfd.cz - 82%, imdb.com - 73%

Těžký by byl život bez soundtracků...

6. února 2011 v 21:51 | LaRhette |  Kecy
larhette
Náplň dnešního večera? Sedím pohodlně na židli, píšu články a k tomu tradičně poslouchám soundtracky ke svým oblíbeným filmům. Většina písniček si většinou strhne veškerou pozornost sama na sebe a já při jejich poslechu nejsem schopná dělat cokoli jiného, než si pobrukovat a klepat nohou do rytmu. Soundtracky na druhou stranu podporují mou kreativitu. Zní to možná zvláštně, ale je tomu tak. Okamžitě se mi nahrnou nové nápady, mám chuť něco napsat, nakreslit... Vlastně teď  jim můžete poděkovat /nebo naopak zazlívat, to je ostatně věc názoru/, bez nich bych by pravděpodobně článek nevznikl. 

Také mě dokáží (ne)skutečně uklidnit. Neznám lepší terapii na své výbuchy vzteku /ano, jsem občas příliš impulzivní/, špatnou náladu a ostatní neduhy.

Už jednou jsem jim věnovala článek, nehodlám se ale /příliš/ opakovat. Snad jen pár slov. Z instrumentálních, které preferuju, mě nikdy nezklame a nikdy neomrzí LOTR, Sherlock Holmes, Piráti z Karibiku a Inception. Ty bych se nebála doporučit každému z vás, pokud by se ovšem našel někdo, kdo je dosud nikde nezaslechl. A to není moc pravděpodobné.

Zatím jsem se ale nijak nevěnovala těm písňovým /nedokážu si vybavit správný název/. Ty mě narozdíl od instrumentálních občas dokáží "odpudit" od právě prováděné činnosti. Mezi ně bych zařadila například Eye Of The Tiger. No řekněte, komu z vás se při tom daří zůstat stoprocentně v klidu? Mně rozhodně ne.

Snůška dalších blbých keců...

1. února 2011 v 20:53 | LaRhette |  Kecy
larhette
Není to tak dlouho, co jsem sama sobě slíbila, že se tomuto tématu obloukem vyhnu. O čem je řeč? O ničem jiném než o nedávno spuštěném webu krásná.cz. Obhajující článek na blog.blog.cz mou snahu totálně zhatil. Jestliže jeho cílem bylo uklidnit bouřící se blogery, tak se to pořádně vymklo kontrole. Udělali víc škody než užitku. I mě samotnou některé pasáže pobouřily.
Autor článku vyčítá ostatním, že údajně hážou všechny "bárbíny" do jednoho pytle, o několik řádků níže však napadá všechny kritiky za to, že si na nich pouze léčí své ego. Tohle snad není zobecňování?! Proč je každý negativní názor napadán a jeho autor označen za s prominutím svini, léčící si na těch ubohých dívenkách své komplexy?
Ok, nepatřím do cílové věkové kategorie. Nebojím se však tvrdit, že ani v tom správném věku bych neměla zapotřebí si články tohoto typu číst. Zásadně nehážu lidi do jednoho pytle a neodsuzuju je na základě prvního dojmu. A právě z tohoto důvodu jsem si našla chvilku a přečetla si několik článků a byla naprosto zděšená, možná bych měla spíše napsat "zhnusena". Opravdu je vhodné, aby nějaké čtrnáctileté (možná i mladší, nemám dobrý přehled v jejich věku) děti, ano, správně, děti radily ostatním o sexu? Stejné je to s líčením. Jsem o několik let starší než ony a nikdy bych si na ksicht nenapatlala tolik sraček jako ony na základní škole. Být jejich matka, tak bych se postarala, aby se vzpamatovaly. Už teď se docela bojím, jaká bude situace za několik let, kdy možná budu mít opravdu děti. To se snad budou holky malovat už od první třídy. Ne, nejsem nijak konzervativní, ale čeho je moc, toho je příliš.

Kam dál